Právě končí jedno z nejlepších období mého života, což byly
prázdniny 2008 :). Od jiných prázdnin se lišily hlavně mírou svobody,
řekl bych, že se moc nelišily mírou vydělaných peněz, ale lišily se
právě větším množstvím volnosti. Za celé prázdniny jsem nemusel nikde
pravidelně chodit, brzy stávat, ještě bych napsal neprožíval stresy, ale
nějak jsem si už na podnikatelský život zvykl a tak už to beru spíše jako
dobrovolnou cestu, protože v každém zaměstnání musíte něco oželet,
v mém případě za tu míru svobody a kreativity platím nepravidelnou
pracovní dobou (jupí!), případně řešením problémů, jenže to je
stejně všude, jestli si někdo myslí, že měl lepší prázdniny než já,
tak mě nasere :)).
Nebyly to právě nějaké prázdniny, které bych shrnul byl jsem tam a tam,
dělal jsem všechno, a prakticky jsem se nezastavil. To jsem nechtěl.
V minulosti jsem se honil za nějakou brigádkou (což vím, že je asi
zbytečné, dobré je se spolehnout na své vlastní dovednosti), takhle jsem
měl každý den jen podle svého plánu a nikdo nademnou nestál a nesnažil se
mi něco vnucovat. Právě proto beru tyhle prázdniny za hrozně pohodové.
Právě v téhle chvíli, kdy do začátku zimního semestru zbývá jen
pár dnů, venku je hnusně a já jdu zítra ráno do zubaře (kdo vymyslel
stávání v před devátou?! x)), od rána jsem nějaký nesvůj a
nemůže za to jen podivný pocit v krku. Prostě teď večer mi došlo,
že mi tak nějak skončila ta pohoda, kterou jsem měl doteď. Sice škola ze
začátku nebude tak drsná, přece jenom jsou zde předměty, na které se budu
muset soustředit od začátku, hlavně Statistika a Ruština. Do toho
připočítejte několik zpožděných projektů a řešení každodenních
emailů. Skvělý koktejl.
A zase jsem se dostal do takového bodu, kdy si vlastně nestěžuju.
Dokud mi lidi nenadávají, dokud mi jaktakž platí faktury a dokud stále
studuju (víceméně úspěšně) je to v pořádku. Dycky mě totiž
utěší, že dělám webové stránky x), skvělé povolání, prakticky si už
nedokážu představit, že bych nějakým způsobem na internetu nepracoval.
Ať už to jsou v poslední době mé oblíbené SEO analýzy, pouštím se
i do spuštění jednoho ukázkového web 2.0 projektu, na který mi
taky příliš nezbývá času, nicméně mám dost odhodlání ho dokončit,
protože jsem se proto prostě nadchnul. Ať už v budoucnosti budu dělat
cokoliv, tak jsem si skoro jistý, že internet bude mou hlavní náplní x),
ostatně skoro ve všech povoláních se hodí x). Aspoň pro ty
s vysokoškolským diplomem.
Jooo, tak hezké prázdniny to byly.
Moc sem neblogoval, tak jsem ani nějak nepřinesl moc informací
z dovolené z Tuniska, a tak ji shrnu aspoň tady – best
vacation forever x).
Pak se víceméně nedělo nic. Převážně jsem byl zalezlý doma, kde jsem
se utápěl ve vlastních orgiích a do toho se bavil psaním věcí, které mé
okolí prostě nedokáže pochopit, prakticky ani přečíst. Moje přítelkyně
častokrát nechápe, že můžu být s takovou vervou zalezlý celý den
doma, s výjimkou obstarávání jídla a pití, případně nějaké
pravidelné vycházky na dvůr v rozličných délkách.
Mě to vyhovuje. Je to jakýsi vnitřní pocit klidu, který mi takto
strávený čas přináší. Jde o to, že doma mi nic nehrozí, je tam
klid, nikam nespěchám, nic nemusím stihnout (samozřejmě že mám deadliny,
ale když máte dva měsíce volna, tak se přece jenom lépe plánuje práce
x)), zkrátka čas strávený doma prací a zábavou zprostředkovanou
z levných 2+1 reproduktorů vydražených na aukru prakticky
obnáší mix všech mých oblíbených činností.
Ostatně, když se zamyslíte, máte jen pár možností, jak takovýto
stereotyp vyvrátit, pakliže potřebujete být denně na internetu +
v ideálním případě vynechat max. 1 den bez jakékoliv práce
(stejně sem každý den aspoň běžnou rutinou pracoval, ani si to člověk
neuvědomuje x).
Skvělou možností je sportovat, což je výborné. To se mi podařilo
aspoň trochu splnit návštěvami stolního tenisu s tůčou.
Pokud nejste nějaký shops maniak, což tedy nejsem, tak ani vycházení ven
za účelem blíže nespecifikovatelného utrácení v shopping
mallech, návštěvy kina, které se v dnešní době stává spíše více
fancy událostí, než skutečně potřebou vidět kvalitní film (ano, máme
počítače), prakticky neexistuje nic, kromě obyčejné bezúčelné
procházky parkem, co by mi mohlo přinést nějaké potěšení. Kdykoliv kdy
vyběhnete z bytu ven, jste nemilosrdně semleti kolotočem velkoměsta.
Hele tramvaj, to stihneme, rychle, přeci nebudeme čekat na další, to jsou
jen běžné fráze z denního pobytu v Praze. Už si ani
neuvědomíte, že vlastně ani nikde nespěcháte (pokud se tedy nesnažíte
stihnout to zpropadené kino).
Už vidíte, kam tím směřuju? Proto pro mě fráze typu nechci být celý
den zalezlý doma je pravdivá, taky tam nechci celý den trčet, nicméně to
pro mě neznamená, že je nutně lepší se dostat zase do toho víru, ze
kterého jsem se snažil uniknout.
Víte ono i to cestování trochu vyčerpává. Není to big deal, ale
skutečně musím říci, že pohybovat se po městě a něco řešit, ať už
v zcela banálním duchu, je určité psychické i fyzické vypětí.
A to se většinou na dovolené nedělá x).
Vidíte, i doma je přeci hezky x). I přesto, že jsem byl přes
prázdniny pracovně aktivní, mám pocit, že mi končí dovolená. Taky že
jo, končí a přijde zase za rok. Tak naviděnou.
A měl by to vědět i idiot Bolf, který si v utkání se
Spartakem dal vlastňák. Tedy nevím jak se to stalo, protože tady chytám jen
online txt přenos, ale stejně. Takhle si to pokazit, tomu říkám konec
dovolené.
PS: už několik příspěvků to po sobě nečtu, jak sami víte, píšu
rychle, nicméně gramaticky jsem jaktakž vzdělán, takže to co vám nedává
smysl buď ještě nechápete (prostě jste jinde než já), nebo to sabotuje
má klávesnice v kombinaci s mr. fingerem.
Aloha nefunkčním serverům.