Přináším již třetí revizi mé eseje o eutanázii. Po první verzi – Eutanázie ano či ne?, druhé verzi Eutanázie asistovaná sebevražda nejen v Česku, která se zabývala podrobněji názorovými proudy a praxí, přináším aktuální 2009 verzi, kterou jsem doplnil o pár novinek v této oblasti, ale hlavně o osud postavy eutanazie Kevorkiana, ale vůbec i celkový vývoj v USA, klíčové případy a další. Psal jsem to pro účely předmětu Americký politický systém, proto jsem se v této práci majoritně věnoval praxí v USA.
Ono je vůbec paradoxní, že se touhle tématikou tak intenzivně zabývám, jelikož k tomu nemám nějaký extra velký vztah. Spíše je to tématika, kterou jsem tak nějak náhodně zvolil a už se semnou nějak vleče. Ostatně, je to celkem zábava, kontroverzní téma, je těžké se s ním ve společnosti vypořádat. Prakticky musím uznat, že i když může můj postoj být definován na základě předchozích prací jako zásadní ne, řekl bych, že mé zásadní ne lehce pokulhává. Prakticky věřím v Boha, takže velmi souhlasím s argumentem, že rozhodovat o životě a smrti nám nepřísluší. Každopádně nechci toto právo upřít ostatním lidem, myslím, že budeme v tomto století svědky masivnějšího přijímání lehkých forem eutanázie, kdy člověk který už skutečně nebude mít možnost dále žít, bude mít možnost se zabít, ale na základě předem definované vůle. No konec kecání, přečtěte si nejnovější verzi :).
